Proč se ženy chovají jako ženy?

Některé ze čtenářů možná tento článek úplně tak nepotěší, nicméně je to bohužel tak – to, že se ženy chovají tak „žensky“ /ne, že bychom chtěli generalizovat, ale u žen se prostě to, že se chovají tak přecitlivěle, nelogicky a hystericky, objevuje častěji než u mužů, tak to prostě je/, není úplně tak jejich vina, ale stojí za tím totiž evoluce.

Ženy rodí děti. Ženy se o děti starají. Ve většině případů tedy. Ale starat se o takového bezbranného tvorečka, který v několika prvních měsících po svém narození není schopný bez matky téměř ničeho, není jen tak. Obdobné je i starání se o plod a o sebe během těhotenství. Péče o takového tvora vyžaduje velkou dávku empatie, citlivosti, pozornosti, zájmu a mnoho dalších jiných vlastností – a právě s nimi se pojí již výše zmíněné vlastnosti jako přecitlivělost, přehnaná emocionálnost a další. Je to prostě vedlejší produkt toho, když se člověk dokáže vciťovat do druhých a je citlivý na jejich potřeby – je pak tím pádem citlivější i na sebe a své prožívání a to, jak se k němu chovají ostatní.

Žena musí u svého dítěte pozorně sledovat, jestli se u něj nedějí nějaké změny v chování nebo ve vzhledu, protože vzhledem k tomu, že dítě nemluví a nemůže jí říci, co mu je, musí si žena všímat i sebemenších změn – protože ty mohou případně vést k vážnějším nemocem /obzvlášť ve velmi ranném věku, kdy je dětský imunitní systém ještě nevyvinutý/.

Žena musí být pozorná k tomu, když po ní dítě něco chce, a musí se jeho přání /téměř/ vždy snažit vyplnit, přičemž se moc nemůže ohlížet na to, zda je zrovna půlnoc či zda se jí zrovna prostě nechce. Hodně malé děti mohou být značně otravné a pořád mohou něco chtít, a tak když člověk není k jejich potřebám citlivý a empatický, je pravděpodobné, že by takové děti nepřežily, či by měly v pozdějším věku nějaké problémy.

U žen má na jejich chování vliv hormonální systém, který bývá značně „rozhozený“ zejména před menstruací a během ní, potom v klimakteriu a také během těhotenství a několik měsíců po něm /pověstné šestinedělí/. Kupříkladu během šestinedělí je to nejklíčovější období pro to, aby se mezi matkou a dítětem vytvořilo pevné pouto, za které mohou právě některé hormony.

Nemůžeme tedy ženám /alespoň pokud je jejich chování ještě v normě/ jejich specifické chování až tak vyčítat – je totiž důležité pro pokračování našeho rodu.