Vytvoření ready made s.r.o. plátce DPH má svůj význam
Společnosti s ručením omezeným, jak je zkráceně známe pod názvem „eseróčka“, jsou podnikatelské subjekty, jež skýtají řadu výhod, ale jsou zároveň spojeny s mnoha nepříjemnými okolnostmi, které jim život rozhodně neulehčují – daňové doklady a jejich evidence a archivace po dobu 10 let, pravidelná daňová přiznání atd. Začátek podnikatelské činnosti také znesnadňuje samotný proces zahájení podnikání a vytvoření společnosti. Tyto důvody také vedou mnohé podnikatelské subjekty k zakoupení tzv. ready made s.r.o. plátců DPH.
Jak je to s daní z přidané hodnoty
Podnikatelé jsou za jistých okolností povinni být plátci DPH, ovšem mohou se jimi stát i dobrovolně, pokud je to pro ně výhodné. Zákon č. 235/2004 Sbírky zákonů předepisuje všem podnikajícím osobám, že jestliže jejich obrat a ekonomický profit v průběhu posledních 12 kalendářních měsíců přesáhl jeden milion korun, musí provést registraci plátce DPH. Těmi ekonomickými ukazateli (obratem a profitem) se rozumí souhrn všech distribucí zboží, všech poskytovaných služeb a převodů nemovitostí.
Daň z přidané hodnoty není přímá, plátce daně ji v tomto případě odvádí do státní pokladny, ovšem ve skutečnosti ji hradí zákazníci, kteří nakupují zboží. Platíme ji my všichni, když např. v hypermarketu koupíme k svačině rohlíky a salám – my částku daně zaplatíme v pokladně a hypermarket ji pak musí převést na vrub státu.
Onen limit dvanácti měsíců je platný nepřetržitě, znamená to tedy, že musí všechny podnikající subjekty každý měsíc propočítat svůj obrat, zda limitní milion náhodou nepřekročil. Jestliže se tak stane, má dotyčný 15 kalendářních dnů na to, aby provedl registraci plátce „dépéháčka“ a následně ke svým službám začal připočítávat daň z přidané hodnoty.
Kdy je výhodné stát se plátcem daně dobrovolně
· Jestliže jsou takřka všichni jeho zákazníci plátci DPH.
· Pokud je podnikatel v roli zákazníka a je plátcem a zároveň jeho dodavatel je také plátcem, může si tento subjekt odečíst sazbu daně za nákup zboží, ale zároveň ji musí přičíst k ceně produktů, které dále prodává koncovým odběratelům.
· Jestliže výdaje z podnikatelské činnosti převyšují příjmy, pak vznikne tzv. nadměrný odpočet. Tehdy podnikatel získá od státu rozdíl v daních uhrazených za nákup a obdržených za prodej zboží.
· Výhodné je to i tehdy, kdy nakoupené výrobky od odběratele jsou se zvýšenou sazbou daně, a při prodeji koncovým zákazníkům se uplatňuje snížená sazba.